Čína

Naše putování za čajem nelze nezačít v kolébce čajové kultury, Číně.

Legendy praví, že první čaj uvařil císař Šen-nung, když si ohříval vodu k pití pod keřem, ze kterého spadlo několik lístků do kypící tekutiny. Jiná legenda říká, že buddhistický patriarcha Bodhidharma při dlouhé meditaci usnul. Když se probudil, rozzlobil se na svá víčka, že klesla a přivolala spánek. Aby se to neopakovalo, odřízl si obě horní víčka. V místě, kam je odhodil, vyrostl první čajový keř.

První doložená zmínka o čaji je z herbáře Šen-nung pen cchao-ting, který vznikl kolem roku 500 př.n.l. Kolem roku 300 př.n.l. bylo pití čaje běžným zvykem v provincii Ś čchuan. V éře Tchang (618–907) byl čaj lisován do cihliček nebo destiček. Z nich se kousek odlomil a povařil ve vroucí vodě. K takto připravovanému čaji se přidávalo i koření (např. zázvor, pomerančová kůra).

V éře Sung (960–1279) byly zelené čajové lístky rozemlety na prášek a hustý nálev byl našlehán metličkou. Tento způsob pití čaje přetrvává v japonském čajovém obřadu čanoju. Metoda spařování čaje, jak ji známe dnes, se začíná objevovat v éře Ming (1368–1644).

V Číně jsou dnes připravovány čaje černé, zelené, částečně fermentované nebo-li oolongy. Kromě toho i čaje tmavé, bílé a žluté.