Merry Men of Sherwood

Kdo by neznal legendy o statečném zbojníkovi Robinu Hoodovi a jeho veselé Sherwoodské partě. Spisovatelé i filmoví tvůrci znovu a znovu vypráví starý krásný příběh, a v každém dalším zpracování Robin získává více ušlechtilých cílů a zajímavých přátel z exotických zemí, jeho láska je vřelejší a luk přesnější. V poslední době obvykle tvůrci okázale ignorují smutný konec legendy: jejich dílka většinou končí svatbou, a z tajemného cizince nápadně podobného Seanu Connerymu, který se ke konci filmu Sherwoodem potuluje, se vyklube dobrý král Richard navrátivší se z křižáckých výprav.

Přiznejme rovnou, že podobně přistupuje k legendě i tato hra. Kdy se ale zamyslíme nad všemi veselými kousky, které Robin napáchal, sečteme všechny poklady, které naloupil, pány, kterým napráskal, a církevní preláty, které urazil, dojdeme k závěru, že to snad ani nemohl jeden člověk stihnout. Možná existovalo takových veselých družinek více; čile se proháněly Sherwoodským lesem a chudák Nottinghamský šerif netušil, kam dřív poslat své vojáky. Co však víme určitě, že jen jedna skupinka zbojníků to dotáhla tak daleko, že vstoupila do legend.

Ponořte se do hlubin třináctého století, které, jak už víme, bylo obzvláště veselým místem pro taškařice, vezměte si na povel jednu družinu zbojníků a snažte se, aby se v Nottinghamském kraji mluvilo nejvíc právě o ní. Pokud se vám to podaří, budete to právě vy, kdo jednou definuje Hollywoodskou představu o středověké romantice.